Maradová Milada

Maradová Milada 
narozena 28. února 1918
řádová sestra
Mistřín u Kyjova

… „Na maminku moc vzpomínek nemám, zemřela, nebylo mi ještě ani pět roků. Když umírala, sezvala nás, děti k posteli a odevzdala do rukou Panny Marie. Zůstalo nás sedm dětí, tři chlapci a čtyři děvčata. Tatínek se o nás po maminčině smrti staral sám, nechtěl se znovu ženit, aby nám nepřivedl macechu.
Tatínek vstával v pět hodin ráno, my až po šesté. Denně jsme chodívali na mši svatou, do kostela jsme to měli sotva deset minut. Po bohoslužbě jsme šli do školy. Skoro všecky děti v Mistříně chodily na náboženství, nepamatuju si, že by některý spolužák na hodině scházel.
… V 1935 jsem jako novicka vstoupila do kláštera ve Štěkni. Bylo nás patnáct čekatelek. Po složení věčných slibů jsem byla ve Svojšicích.
Přišla jsem do kláštera – a hned mě dali k plotně. Celý život jsem vařila a starala jsem se o květiny v zahradě.
Do Svojšic několikrát zavítal kardinál Beran. Byl tak milý, jako tatínek.
V devětačtyřicátém udělali komunisté z kláštera domov důchodců. Jednu spolusestru ze Svojšic, která pracovala v nemocnici, uvěznili.“ …